PharmDr. Marie Valentová, Ph.D.
Vedoucí Institutu celoživotního vzdělávání FaF
| telefon: | 541 562 953, 725 444 050 |
|---|---|
| e‑mail: |
(14.01. - 11.02.2026, Online kurz)
(Tento kurz je druhým kurzem z volného cyklu Forenzní analýza, absolvování prvního kurzu však není podmínkou k přihlášení na tento druhý kurz. Informace o prvním kurzu naleznete zde).
Populární kriminální seriály slibují rychlá odhalení a bezchybné analýzy – ale jak vypadá forenzní praxe ve skutečnosti? Zaměříme se na rozdíly mezi fikcí a realitou (CSI efekt), na to, jak forenzní chemik skutečně přemýšlí nad důkazy. Dozvíme se, co obnáší vyšetřování ekologických zločinů, i jakou roli dnes hrají drony v odhalování kriminality. Nebudou chybět ani reálné kauzy – včetně těch, které se dosud nepodařilo objasnit.
Kurz nabízí kombinaci vědeckého pohledu, případových studií i otevřené diskuse.
Tento kurz je určen pro všechny zvídavé dospělé a teenagery od 15 let, kteří chtějí vědět, jak věda opravdu funguje, když jde o spravedlnost. Není třeba mít předchozí znalosti, jen chuť objevovat.
Forenzní chemik není jen „ten, kdo něco změří“ – musí zároveň interpretovat, pochybovat a klást si otázky, které běžný pozorovatel nevidí.
Tento blok ukazuje, co všechno ovlivňuje výklad důkazů: od nejistoty měření až po lidské rozhodování. V praktické části si sami vyzkoušíte, jak jeden nález může vést ke dvěma naprosto odlišným závěrům – a proč je věda v kriminalistice často „věda mezi řádky“.
Zaměříme se na to: jak se interpretuje výsledek forenzní analýzy v kontextu případu; jaké otázky si chemik klade: Co to znamená? Je to důkaz? Může to být náhoda?; jaké jsou hranice validity, opakovatelnosti a nejistoty; kde končí vědecká objektivita a začíná lidské rozhodnutí.
Součástí bude i praktický minipřípad s různými interpretacemi téhož nálezu – a jak může vést ke zcela odlišnému závěru.
Jak se vyšetřuje ekologický zločin? Tento blok vás zavede do světa kontaminované půdy, otrávených řek a nelegálních skládek. Ukážeme si, jak forenzní chemie pomáhá odhalit původce škod, jak se odebírají vzorky v terénu a proč bývá náprava škod často nemožná.
Dozvíte se: jak se vyšetřuje nelegální skládka, únik chemikálií nebo otrava řeky; jak se určují zdroje kontaminace a odpovědnost původce; jak se odebírají vzorky v terénu a jak se hodnotí ekotoxikologická rizika; jaké nástroje má forenzní věda při ochraně veřejného zdraví a přírody.
Těšit se můžete i na reálné případy z ČR a ze světa, z nichž mnohé dodnes čekají na viníka.
„Forenzní chemie v hospodářské kriminalitě“
Zločin v obleku a kamera ve vzduchu: jak se mění nástroje vyšetřování. (28.01.2026)
Padělané léky, falešný alkohol, podvodné dokumenty – i tyto zločiny potřebují forenzní vyšetření. V tomto bloku si ukážeme metody analýzy padělků, chemickou detekci úprav dokumentů. Ukážeme si novou dimenzi sběru důkazů: drony. Zjistíte, jak dnes forenzní týmy používají termokamery, multispektrální senzory i 3D mapování – a jak to mění celý proces vyšetřování.
Tento blok přináší fascinující i frustrující příklady z praxe – od kauz, které se podařilo vyřešit díky novým metodám, až po ty, které zůstávají záhadou i po desetiletích.
Řekneme si: jak se dělají revize starých případů pomocí nových metod; jak důležité je správné uchování důkazů – a co když už nejsou; příběhy „cold cases“ – a proč některé zůstanou navždy otevřené; jakou roli hraje náhoda, svědecká paměť a technologie budoucnosti.
„Forenzní praxe versus kriminální seriály: Mýty a realita pod lupou“
CSI efekt v hlavách diváků i porotců – co je skutečnost a co jen scénář? (11.02.2026)
Jak moc věřit tomu, co vidíme v televizních detektivkách? V tomto bloku si ukážeme, jak se liší realita forenzní vědy od její mediální verze. Zaměříme se na „filmové zkratky“, falešná očekávání i to, jak může fikce ovlivnit skutečná soudní řízení. Čekají vás konkrétní příklady, porovnání seriálových scén s realitou a diskuze o tom, kdy média vědě pomáhají – a kdy jí spíš škodí.
Ukážeme si: co je z vědeckého hlediska realistické a co už je „filmová zkratka"; jak vzniká tzv. CSI efekt – vliv mediální fikce na očekávání veřejnosti i justičních orgánů; v čem spočívá časová, technická a etická realita laboratorní práce; proč je „okamžité DNA“ nebo „univerzální databáze“ iluze. Kurz bude obohacen o ukázky z reálných vs. fiktivních scén a diskusi nad tím, co vědu pomáhá popularizovat – a co ji spíše deformuje.
Online přes platformu MS Teams
Přes Obchodní centrum MU - (Kurz proběhne v případě min. 12 přihlášených účastníků.)
(Na tomto odkazu naleznete aktuální nabídku kurzů. Chcete dostat informaci o spuštění přihlašování na naše další otevírané kurzy?Zanechte nám zde svůj e-mail a my Vám dáme vědět.)
Doc. PharmDr. Ing. Radka Opatřilová, Ph.D., MBA: Farmaceutka, vysokoškolská pedagožka a zkušená lektorka, která více než dvacet let propojuje farmacii, chemii, ochranu životního prostředí a forenzní chemii. Zajímají ji mezioborové souvislosti — od osudu léčiv v přírodě až po využití farmaceutických metod ve forenzních vědách. Pořádá odborné konference, aktivně zapojuje studenty i kolegy do vzdělávacích a dobrovolnických projektů a podporuje otevřenou diskusi a nové pohledy na věc. Ve svých kurzech ukazuje, jak zodpovědně nakládat s léčivy, doplňky stravy a chemikáliemi v běžném životě i na pracovišti. Nově se věnuje i forenzní chemii pro veřejnost – přibližuje základy analýzy stop, identifikaci důkazních materiálů a využití chemie při řešení reálných případů.
Vedoucí Institutu celoživotního vzdělávání FaF
| telefon: | 541 562 953, 725 444 050 |
|---|---|
| e‑mail: |