Čeští vědci z Farmaceutické fakulty a CEITEC Masarykovy univerzity vyvinuli nové molekulární útvary, které by mohly zásadně posunout léčbu rakoviny. Takzvané supramolekulární nanoklece dokážou dopravit léčivou látku přímo do rakovinných buněk, čímž zvyšují účinnost léčby a zároveň minimalizují poškození zdravých tkání. Tento úžasný počin prolétl v minulém týdnu všemi významnými českými médii. Níže naleznete podrobnosti včetně odkazů.
Základní princip terapie spočívá v použití žlučových kyselin, které byly chemicky upraveny do podoby organických ligandů a následně spojeny s ionty palladia. Tyto struktury snadno pronikají buněčnými membránami a uvolňují toxickou látku přímo v cílových buňkách, což omezuje jejich životaschopnost.
Výroba nanoklecí je překvapivě jednoduchá – složky se rozpustí, mírně zahřejí a během hodiny se samy uspořádají do stabilní struktury. Nejnáročnější částí výzkumu byla detailní analýza uspořádání těchto molekul, která si vyžádala kombinaci experimentálních metod a výpočetní chemie.
Testy v biologických studiích přinesly slibné výsledky. Nanoklece zvýšily množství palladia, které proniklo do rakovinných buněk, téměř šedesátinásobně a vedly k jejich zmenšení i oslabení. Stejné množství palladia bez této struktury naopak žádný zásadní efekt nemělo.
Podle vědců mají tyto molekulární útvary velký potenciál. Pokud se je podaří využít v praxi, mohly by nabídnout přesnější a šetrnější léčbu rakoviny, s menšími vedlejšími účinky a rychlejším zotavením pacientů. Objev by navíc mohl inspirovat i nové terapeutické přístupy v dalších oblastech medicíny.
Celému týmu pod vedením Ing. Ondřeje Jurčeka, Ph.D. et Ph.D., srdečně gratulujeme a přejeme mnoho dalších vědeckých úspěchů!
Mediální výstupy tohoto úžasného vědeckého objevu si můžete prostudovat zde.
ČT 24
ČRo Plus (49. minuta)
Antibiotická rezistence je jednou z velkých výzev současné medicíny. Bakterie si stále častěji dokážou poradit s léky, které na ně dříve účinně působily. Vědci proto hledají nové možnosti léčby i na neobvyklých místech. O tom, jak mohou mikroorganismy z extrémních podmínek pomoci v boji proti odolným bakteriím, a o svém výzkumu v Antarktidě vypráví vědkyně Stanislava Bezdíček Králová v rozhovoru pro iDNES.cz.
