Vyhlášení řádných voleb do Akademického senátu FaF MU
V souladu s Článkem 4. Volebního řádu AS FaF MU vyhlašujeme řádné volby do Akademického senátu Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity pro funkční období 2027-2029.
Mikro- a nanoplasty v biologických tkáních, syntéza biologicky aktivních látek, nanočástice s potenciálem pro diagnostiku a léčbu i vývoj moderních analytických metod. Na Ústavu farmaceutické chemie vzniká pod vedením dr. Michaely Kuchynky nová výzkumná skupina. V rozhovoru přibližuje své výzkumné zaměření, aktuální projekty i možnosti propojení špičkové analytiky s výukou.
Čemu se aktuálně na Ústavu farmaceutické chemie věnujete a co Vás teď nejvíce zaměstnává?
Na Ústavu farmaceutické chemie se věnujeme širokému spektru výzkumných aktivit, od syntézy a charakterizace nových biologicky aktivních látek až po vývoj moderních analytických metod. Já se zaměřuji především na analytickou chemii a její využití ve farmaceutickém a biomedicínském výzkumu.
Aktuálně mě nejvíce zaměstnává budování nového výzkumného pracoviště zaměřeného na pokročilé prvkové zobrazování biologických tkání. Velkou část mé práce tak nyní představuje příprava a rozvoj nového přístrojového zázemí, které nám umožní řešit výzkumné otázky s využitím dosud nedostupných analytických možností.
Jedním z hlavních směrů našeho výzkumu je studium mikro- a nanoplastů v biologických systémech. Zajímá nás, zda a jak lze tyto částice v tkáních detekovat, prostorově charakterizovat a sledovat jejich distribuci. Další významnou oblastí je výzkum nových teranostických přístupů pro cévní mozkovou příhodu, které propojují diagnostiku s terapií. Pomocí pokročilých analytických metod můžeme například sledovat distribuci nanočástic v tkáních a zkoumat jejich potenciál pro cílenou diagnostiku a léčbu.
Co pro Vás a Váš výzkum znamená přestěhování do nové supermoderní budovy MUNI BioPharma Hub?
MUNI BioPharma Hub pro nás znamená především nové možnosti, jak propojit analytickou chemii s dalšími oblastmi farmaceutického a biomedicínského výzkumu. Moderní infrastruktura vytváří prostor nejen pro práci s pokročilými přístroji, ale také pro intenzivnější mezioborovou spolupráci.
Pro mě osobně je to velký profesní krok. Budujeme zde nové specializované pracoviště, které bude zaměřeno na prvkové zobrazování biologických tkání a vývoj analytických metod pro farmaceutický výzkum. Je to příležitost vytvořit zázemí pro další nové výzkumné projekty, zapojit studenty a mladé vědce a rozvíjet spolupráci s odborníky z dalších pracovišť.
Důležité je pro nás také propojení s Ústavem farmakologie a toxikologie (Dr. Scheer a Dr. Hložková), se kterým spolupracujeme na výzkumu biologického chování a účinků testovaných materiálů. Právě spojení pokročilé analytiky s farmakologickým hodnocením nám umožňuje dívat se na výzkumné problémy komplexněji.
V rámci nového vybavení laboratoří získal Váš tým velice drahý a v evropském měřítku unikátní přístroj, můžete o něm prozradit více?
Jde o sestavu kombinující laserovou ablaci s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem a analyzátorem doby letu, označovanou jako LA-ICP-(TOF)MS. Zjednodušeně řečeno, přístroj nám umožňuje analyzovat chemické složení vzorku a současně vytvářet distribuční mapy, které ukazují, kde se jednotlivé prvky nacházejí.
Naše sestava kombinuje excimerový laser s vlnovou délkou 193 nanometrů a ICP-(TOF)MS, což přináší velmi zajímavé možnosti pro rychlou víceprvkovou analýzu a prostorové zobrazování.
Představme si například řez biologickou tkání. Běžná analýza nám může říci, které prvky vzorek obsahuje. Díky hmotnostně-spektrometrickému zobrazování ale můžeme zjistit také to, jak jsou v tkáni prostorově rozloženy. To je zásadní například při studiu distribuce nanočástic v tkáních nebo při hledání míst, kde se mohou určité látky hromadit.
Velký potenciál vidíme v analýze komplexních biologických vzorků. Chceme rozvíjet metody pro studium mikro- a nanoplastů a využívat prvkové zobrazování také při výzkumu nanočástic určených pro diagnostické a terapeutické aplikace. U těchto úloh je důležité nejen zjistit, zda se sledovaný materiál ve vzorku nachází, ale také porozumět jeho distribuci v kontextu okolní tkáně.
Naše přístrojová sestava je v českém prostředí mimořádná a její konfigurace patří k technologicky velmi pokročilým řešením také v evropském kontextu. Přístroj je umístěn ve specializovaných laboratorních prostorách našeho BioPharma Hubu. Jeho pořízení představuje významnou investici do výzkumné infrastruktury a otevírá nám možnosti, které bychom s běžnými analytickými technikami neměli k dispozici.
Samotný přístroj ale není konečným cílem. Klíčový je vývoj a ověřování analytických metod, díky nimž dokážeme jeho možnosti využít k získávání spolehlivých dat pro další farmaceutický a biomedicínský výzkum.
Kromě výzkumu se věnujete i výuce – co Vás na práci se studenty nejvíce baví?
Na výuce mě baví především možnost předávat studentům znalosti a ukazovat jim, jak lze analytickou chemii využít v praxi. Učím nejen studenty farmacie, ale také studenty se zaměřením na kosmetické prostředky, čehož si velmi vážím.
Výuka analytické chemie v kontextu kosmetických surovin a přípravků pro mě byla zpočátku určitou výzvou. Bylo potřeba přizpůsobit výklad i příklady specifickým potřebám tohoto oboru a ukázat studentům, jak mohou analytické metody využít při hodnocení kvality a vlastností kosmetických produktů. Díky pozitivní zpětné vazbě mě ale tato výuka baví stále více. Těší mě, že se daří propojovat odborné základy s budoucí profesní praxí.
V oblasti výuky jsem se inspirovala některými metodami svého kolegy doc. Pazourka, které jsem si vyzkoušela ve vlastních předmětech. Velmi se mi osvědčily a pozitivní reakce studentů mě motivují k tomu, abych výuku dále rozvíjela a hledala způsoby, jak je do ní aktivně zapojovat.
V příštích semestrech mě čeká další výzva v podobě dvou nových předmětů. Pro studenty navazujícího magisterského programu Průmyslová farmacie a programu Farmacie připravuji předmět Pokročilé analytické metody ve farmacii a biomedicíně. Jeho cílem bude přiblížit studentům moderní analytické přístupy a jejich využití při řešení aktuálních problémů výzkumu. Pro studenty navazujícího magisterského programu Kosmetologie pak připravuji předmět Analýza kosmetických surovin a přípravků, zaměřený na metody využitelné při charakterizaci a hodnocení produktů.
Právě možnost rozvíjet výuku v různých studijních programech považuji za velmi obohacující. Každá skupina studentů přináší trochu jiný pohled a jiné otázky, což mě nutí přemýšlet o analytické chemii v širších souvislostech. Zároveň bych byla ráda, aby studenti nevnímali analytické metody jen jako soubor přístrojů a postupů, ale jako nástroje, které jim pomohou řešit konkrétní problémy v jejich budoucí profesi.
Kam byste chtěla svůj výzkum v nejbližších letech posunout a jak Vám v tom nové podmínky v BioPharma Hubu pomáhají?
Mým hlavním cílem je vybudovat stabilní a mezinárodně etablovanou výzkumnou skupinu KUCHYNKA BioTrace Group, která bude rozvíjet pokročilé metody hmotnostně-spektrometrického zobrazování a jejich využití ve farmaceutickém a biomedicínském výzkumu. Ráda bych skupinu dále rozšířila, zapojila do výzkumu více studentů a mladých vědců a přinesla na fakultu další zajímavé výzkumné projekty. Vedle českých grantových soutěží se chci stále více zaměřovat také na evropské grantové programy a mezinárodní spolupráci.
Jedním z aktuálních témat je pro nás výzkum mikro- a nanoplastů. V současnosti usilujeme o zapojení do evropské sítě COST v rámci akce CA23131 ICPLASTIC, která se zaměřuje na vývoj standardizovaných, efektivních a reprodukovatelných protokolů pro detekci těchto částic s využitím strojového učení. Zapojení do této iniciativy by nám umožnilo sdílet zkušenosti se zahraničními odborníky, podílet se na rozvoji analytických metod a dále posilovat mezinárodní spolupráci v této rychle se rozvíjející oblasti.
Velkou příležitost vidím také v propojení pokročilého analytického zobrazování se strojovým učením. Začínáme se intenzivně věnovat metodám, které nám pomohou efektivněji zpracovávat velké objemy analytických dat, hledat korelace mezi jednotlivými signály a prostorovými charakteristikami a automatizovat segmentaci obrazových dat. Cílem je získávat z komplexních měření více informací, zlepšovat jejich interpretaci a rozvíjet nové přístupy k hodnocení distribuce částic a prvků v biologických tkáních.
Vedle výzkumu bych ráda postupně rozvíjela také aplikační potenciál laboratoře. Mým dlouhodobým cílem je nabídnout tyto unikátní analytické kapacity pro farmaceutický a biomedicínský průmysl formou smluvního výzkumu. Nové špičkové zázemí v BioPharma Hubu nám v tom velmi pomáhá - vytváří ideální odrazový můstek a otevírá dveře pro spolupráci s odborníky i komerčními partnery ze zahraničí.
V souladu s Článkem 4. Volebního řádu AS FaF MU vyhlašujeme řádné volby do Akademického senátu Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity pro funkční období 2027-2029.
Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity se na konci října představila na prvním brněnském ročníku veletrhu pracovních příležitostí Career Expo. Zájem o kariéru na MUNI byl výrazný: stránky Kariéra na MUNI navštívilo prostřednictvím QR kódu 1 200 zájemců a zájemkyň a přibližně 400 z nich zanechalo své kontaktní údaje.