Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity zahájila nový výzkumný projekt, jehož cílem je vyvinout novou generaci prediktivních diagnostických testů pro personalizovanou medicínu. Projekt propojí farmakogenetiku, sekvenování nové generace (NGS) a metody umělé inteligence s cílem zpřesnit rozhodování o farmakoterapii a zvýšit její bezpečnost i účinnost.
Projekt NGS-PharmaAI: Integrace farmakogenetiky a umělé inteligence pro predikci úspěšnosti léčby je realizován v programu OP TAK ve spolupráci se společností BioVendor – Laboratorní medicína, a.s. Výsledkem má být inovativní diagnostický nástroj, který lékařům pomůže lépe předvídat odpověď pacienta na léčbu a zvolit terapii odpovídající jeho genetické výbavě.
Výzkumný tým bude pracovat s genomickými daty získanými pomocí technologie sekvenování nové generace, která umožňuje analyzovat více genů současně. Zaměří se především na geny ovlivňující metabolismus a transport léčiv – tedy faktory, které významně ovlivňují účinnost léčby i riziko nežádoucích účinků.
Nově budou tato data propojena s pokročilými modely umělé inteligence a automatizovanou analýzou dat. Cílem je vytvořit prediktivní modely, které budou schopné z dostupných genetických a klinických informací odhadnout pravděpodobnost úspěchu konkrétní léčby a poskytnout lékařům kvalitnější podklady pro klinické rozhodování.
„Farmakogenetika už dnes pomáhá lépe porozumět tomu, proč pacienti reagují na stejnou léčbu rozdílně. Propojením sekvenování nové generace s metodami umělé inteligence chceme posunout možnosti diagnostiky směrem k přesnější predikci léčebné odpovědi. Věříme, že výsledky projektu přispějí k dalšímu rozvoji personalizované medicíny a usnadní lékařům výběr nejvhodnější terapie pro konkrétního pacienta,“ říká Jakub Treml, proděkan pro vnější vztahy, strategii a rozvoj a přednosta Ústavu molekulární farmacie Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
Projekt reaguje na rostoucí potřebu přesnějšího využívání genetických informací v klinické praxi. Zatímco současné farmakogenetické testy pomáhají především identifikovat genetické varianty ovlivňující metabolismus léčiv, nový přístup kombinuje tato data s metodami umělé inteligence. Díky tomu bude možné lépe odhadnout pravděpodobnou odpověď pacienta na léčbu a podpořit individualizaci farmakoterapie.
Spolupráce Farmaceutické fakulty MU se společností BioVendor – Laboratorní medicína, a.s. propojuje akademický výzkum s průmyslovou praxí a vytváří předpoklady pro to, aby se výsledky projektu promítly do moderních diagnostických řešení využitelných ve zdravotnictví. Vývoj nových prediktivních testů tak může v budoucnu přispět nejen ke zvýšení bezpečnosti a účinnosti léčby, ale také k efektivnějšímu využívání zdravotnických zdrojů.
Antibiotická rezistence je jednou z velkých výzev současné medicíny. Bakterie si stále častěji dokážou poradit s léky, které na ně dříve účinně působily. Vědci proto hledají nové možnosti léčby i na neobvyklých místech. O tom, jak mohou mikroorganismy z extrémních podmínek pomoci v boji proti odolným bakteriím, a o svém výzkumu v Antarktidě vypráví vědkyně Stanislava Bezdíček Králová v rozhovoru pro iDNES.cz.
